České firmy mají velmi často schopné lidi, know-how, technologie i trh.
Přesto se řada z nich dlouhodobě neposouvá, případně je jakýkoli posun stojí ohromné množství energie, nervů a času.
Ne proto, že by nemohly růst.
Ale proto, že mají zataženou ruční brzdu.
Někdy si dokonce k tomu ještě šlapou „pro jistotu“ i na brzdový pedál.
Představte si kvalitní auto se silným motorem.
Řidič šlape na plyn – často až na podlahu.
Motor řve, spotřeba letí nahoru, všichni se snaží, ale jsou z toho unavení…
Jenže ruční brzda je pořád zatažená. A občas si řidič ještě „pro jistotu“ přibrzdí.
Navíc máme v českých firmách jednu zvláštní „schopnost“ 👉 problémy zlehčovat, bagatelizovat a přijmout je jako normu.
Není výjimkou slyšet:
- „To je u nás normální.“
- „To už lepší nebude.“
- „My jsme specifická firma…“
- „Náš obor je specifický…“
- „Naši klienti jsou prostě takoví…“
- „Teď mám důležitější věci na práci“
- „Všude jsou přece nějaké problémy.“
Brzda č.1 – Feudál na „svém“ panství
Ownership je krásná věc, ale mnoho lidí umí propadnout falešnému a přehnanému pocitu vlastnictví tam, kde by měli být hlavně a pouze kvalitními správci.
Typické věty, které často slyšet:
- „To jsou moji klienti.“
- „Do mého regionu nikdo lézt nebude.“
- „Nikdo mi nebude říkat, jak mám vést můj tým.“
- „To je moje oddělení, to znamená moje pravidla.“
- „O mých lidech si budu rozhodovat já“
- „Do mého týmu si chci lidi vybírat sám!“
- „Nikdo mi nebude říkat v čem se mám vzdělávat. To je moje rozhodnutí.“
A v tu chvíli se z firmy stává soubor mnoha malých feudální panství, která mají svoje malá knížátka a samovládce, kteří jsou těžko řiditelní a bývají i útoční.
Každý si hlídá své území, své lidi, své informace.
Spolupráce je podezřelá a jakékoli sdílení – včetně sdílení informací – je vnímané jako riziko.
💯 Z praxe:
👉 Lidem bylo něco svěřeno do správy. Nikoli darováno do osobního vlastnictví.
👉 Firma není feudalismus. Firma má být organismus.
Brzda č.2 – Zaměstnanecký terorismus
„ ON je pro naši firmu nepostradatelný!“ “ ONA je pro naši firmu klíčová!“
Existují zaměstnanci, kteří:
- jsou dlouho ve firmě
- podávají nadprůměrné výsledky
- perfektně znají systém nebo produkt
A postupně si vybudovali nebo jim byla vybudována pozici, kdy drží firmu, management, někdy i majitele, „pod krkem“ ..a často i za koule!
Odmítají změny, nové postupy, nové lidi.
Často s velmi otevřeným postojem: „Beze mne to nepůjde.“
Zajímavé (a časté) je, že tento postoj manažeři sami podporují nebo přímo vytvářejí:
- „To je náš nejlepší člověk.“
- „On zná historii firmy.“ „Ona je tu nejdéle.“
- „On má na sebe napojené klíčové klienty.“
- „Ona se v tom jako jediná vyzná.“
- „Nikdo jiný tomu nerozumí, protože ona ty dokumenty tvořila!“
- „Ona dělá nejlepší výsledky.“ „On je náš nejlepší obchodník.“
A tak těmto firemním bohům a bohyním:
- tolerujeme porušování pravidel
- tolerujeme obcházení procesů
- platíme víc, než je zdrávo
- zavíráme oči nad jejch mínusy, protože mají „plusové výsledky“
Protože se bojíme, že „když odejdou“ – tak:
- to budeme mít hrozný vliv na firmu,
- to ohrozí naše výsledky
- přijdeme o klienty
- nastane chaos a zmatek
💯 Z praxe:
Velmi často se po odchodu takového „boha“ nebo „bohyně“ ukáže, že:
- firma funguje i bez nich
- často dokonce lépe
- vypadnou nečekaní kostlivci ze skříní – které bychom u boha „nečekali“
- a ozvou se lidé, kteří si konečně oddechnou
👉 Zdravá firma stojí na kvalitní a rostoucím systému. 🥰👍
👉 Ne na božství super-jednotlivců! 💥👍
3. Neustálá snaha o „stabilizaci“ místo růstu
Potkávám firmy = lidi, které chtějí především:
- klid
- bezproblémový provoz
- minimum konfliktů
- jistoty a stabilitu
Stabilizace se postupně stává mantrou. A velmi často také alibi pro nečinnost.
Ale realita je v tomto jednoznačná:
- růst = problémy
- změna = tření
- rozvoj = chyby
💯 Z praxe:
Firmy, které se snaží odstranit nebi dokonce preventovat všechny problémy, nikdy neporostou.
Úspěšné firmy se učí s problémy pracovat, ne je „nemít“. 🥰👍
Přestaňme hledat viníka, proč jsou „u nás“ stále problémy.
👉 Smiřme se s tím, že „klid“ není náš strategický cíl, ani důkaz kvality!
4. Firma zaplevelená procesy, poradami a procesy
Já sám v byznysu a firemním managementu miluji čísla, kvalitní porady, jasná pravidla a dobře nastavené procesy
Ale… čeho je moc, toho je příliš. 💥
Některé firmy si dokázaly samy na sebe uplést bič a vytvořit:
- přebujelé procesy
- nekonečné porady
- propletené systémy
- zahuštěnou komunikaci
- reportovací orgie
Výsledek?
- firma se nehýbe, nebo velmi pomalu a zadýchaně
- účinnost lidí je nízká – je bez ohledu na to, zda makají na 60% nebo 120%
- změny se odkládají a stále se řeší jejich příprava
- většina lidí se schovává za „systém a směrnice“
Navíc mnoho lidí umí této „firemní džungle“ mistrně využívat ve svůj prospěch.
Vytvoří si svůj ekosystém, který jim přináší výhody, pohodlí a často se opevní hradbami švejkovství, nebo se dokonce zastřeší právě systémem samotným a svou „systémovou svatostí“ – což je vlastně ještě zákeřnější forma švejkování. 💥
„Já bych to změnil, ale víš… proces.“
„Musíme počkat, co na to řekne XY.“ 👉 „Kdyby záleželo jen na mně, ale víš….“
💯 Z praxe:
Často pomůže debordelizace. Vyčištění firmy.
Někdy ale hlavně vyčištění hlav.
A někdy i vyčištění firmy od některých lidí.
5. Strach ze změn maskovaný jako „rozum“
Velmi „oblíbená“ a používaná brzda.
Velmi kvalitně maskovaná. A zároveň nejnebezpečnější.
- „Teď není vhodná doba.“
- „Počkejme, jak dopadne trh.“
- „Ještě to doděláme… a pak.“
- „To není jen tak.“
- „Takových pokusů a změn jsem už zažil/a!“
- „To u nás nebude fungovat!“
- „My nejsme / necheme být korporát!“
💯 Z praxe:
Ideální doba nikdy nepřijde.
Některé firmy čekají, čekají… a trh jim ujíždí.
Strach převlečený za racionalitu působí navenek moudře. Ale pořád je to jen strach!
…a nebo vyčůranost, jak si vytvářet osobní klid, pohodu a ještě k tomu dávat jasně najevo „loajalitu“, jak to s firmou myslíme“jako jediní“ co nejlépe. 😅♥️
Jako bonus k výše uvedeným „dobrotám“ nabízím firemní brzdu a nastavení firemního mindsetu v podobě velmi častého poblouznění , že naše problémy a potřebný růst vyřeší „kouzelni-ce“ ,) nebo jakékoli jiné “ …-ce“.
Motiva-ce, automatiza-ce, moderniza-ce, robotiza-ce …
Všechno to jsou sice velké kouzelni-ce .. ale ve výsledku dne stejně nejví-ce rozhoduje kvalita lidí a kvalita systému, pomocí kterého firmy řídíme či vedeme! – můj názor .-)
Závěrem – moje doporučení
Patent na rozum nevlastním.
Ale díky tomu, že jsem tyto „manažerské situace“ opakovaně zažil zblízka a mnohokrát jsem je se svými klienty řešil, tak si dovolím říct jedno:
👉 Existují postupy, které pro odstranění těchto brzd fungují.
👉 Zároveň existují chyby a slepé uličky, které už nemusíte absolvovat znovu.
Moje role není „být chytřejší“.
Moje role je:
- zrychlit rozhodování
- ušetřit energii
- pomoci firmám růst bez zbytečných pádů
- a odstranit brzdy, které jsem viděl sešlápnuté už mnohokrát
👉 Pokud se v některé z brzd poznáváte, berte to jako dobrou zprávu.
👉 Protože každá brzda se dá uvolnit.
Často rozhoduje především odvaha brzdy vyřešit! A hned!
Jiří Kastner – jiri.kastner@awastra.cz – 603828242 – www.KastnerFreeman.cz




